Počasí
Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry. Počasí je obvykle chápáno jako stav troposféry, protože ta je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje. Množstvíoblačnosti
![]()
Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10. V synoptické meteorologii se používá osmin – 0/8 až 8/8 pokrytí oblohy oblaky. V obou případech znamená 0/10 nebo 0/8 jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu.
lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země. Rosný bod
![]()
Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.
je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Dalším meteorologickým prvkem počasí je Rychlost větru
![]()
Rychlost větru je rychlost vzduchu měřená vůči zemi. K jejímu měření se v meteorologii používají přístroje zvané anemometry. Rychlost větru lze také odhadnout podle jeho účinků na předměty poblíž zemského povrchu. Pro odhad síly větru se používá mezinárodní dvanáctidílná Beaufortova stupnice sestavená v roce 1805 anglickým admirálem Francisem Beaufortem.
V zimě ale nehrozí jen sníh, dalším nebezpečným faktorem je
ledovka
Ledovka je hladká, průhledná a homogenní vrstva ledu, vznikající, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na zem nebo jiný povrch. Dochází k tomu tehdy, když se ve výšce nachází teplý vzduch a z něj dopadá déšť na povrch s teplotou pod 0°C.
Ta vzniká vlivem namrzajících Ledovka je hladká, průhledná a homogenní vrstva ledu, vznikající, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na zem nebo jiný povrch. Dochází k tomu tehdy, když se ve výšce nachází teplý vzduch a z něj dopadá déšť na povrch s teplotou pod 0°C.
srážek
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě.
dopadajících na podchlazený zemský povrch. Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě.
Jinovatka
![]()
Jinovatka nebo krystalická námraza je krystalický ledový potah pevných povrchů vznikající desublimací zejména při mlze a slabém větru za teplot nižších než −8 °C. Tvoří se například na trávě, na větvích stromů nebo střechách budov.
nebo krystalická námraza na rozdíl od ledovky není nijak nebezpečná. To se však nedá říct, pokud se vytvoří bouřka
Konvekční bouře, též konvektivní bouře, je soubor jevů spojených s výskytem konvekčních oblaků druhu cumulonimbus. Souborem jevů se rozumí poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky, apod.
Charakteristika bouřkových jevů
Ta může zpusobit velké škody například výskyt tornáda, výskyt Konvekční bouře, též konvektivní bouře, je soubor jevů spojených s výskytem konvekčních oblaků druhu cumulonimbus. Souborem jevů se rozumí poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky, apod.
Charakteristika bouřkových jevů
krup
![]()
Kroupy jsou jedním z druhů atmosférických srážek a tudíž i hydrometeorů. Jedná se o ledové či sněhové hrudky pokryté vrstvou či několika vrstvami zmrzlé vody vznikající v oblacích druhu kumulonimbus (hovorově bouřkový oblak) a následně dopadající na zemský povrch. Jejich velikost dosahuje od 5 milimetrů až do několika centimetrů v průměru. Padání krup se označuje jako krupobití.
o průměru větším než 2 cm, výskyt ničivého větru o rychlosti přesahující 25 m/s.
