Vulkanologie

🌋Vulkanologie je vědní obor zabývající se vznikem a stavbou sopek, sopečnou činností, projevy vulkanismu a zkoumáním vlastností sopek, lávy, magmatu a souvisejících geologických jevů. Název činnosti pochází z latinského slova "vulcan" , které označovalo římského boha ohně.

Vědci, kteří se zabývají vulkanologií, se nazývají vulkanologové. Vulkanologové se často pohybují v oblastech aktivních sopek, kde zkoumají lávové proudy, sopečné kužele, vyvřelé horniny atd. Související činností je seismologie, která zkoumá doprovodní jevy sopečné činnosti a to v podobě zemětřesení.

Vulkanologie se také zaměřuje na předpovídání sopečných erupcí. V současné době ale neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak předpovědět erupci sopky. Je to podobné jako předpovídání zemětřesení. I zde může existovat celá řada ukazatelů, které indikují blížící se zemětřesení. V mnoha případech, ale tyto ukazatele úplně chybí a většina erupcí sopek přijde nečekaně.

🌋Vulkanologie a současnost

Vulkanologie se, jako vědní obor, začala formovat v 19. a 20. století. V roce 1841, vznikla první vulkanologická observatoř Vesuvius, která byl postavena na svazích Vesuvu (v současnosti se operativní centrum nachází v Neapoli).

V současné době, se k monitorování sopek používají všechny dostupné nejmodernější technologie. Používají se seismografy, rozmístěné v blízkosti sopečných oblastí, které sledují nárůsty seismické aktivity, především pak harmonické otřesy. Ty signalizují, že se magma uvnitř sopky dalo do pohybu.

Velmi často se k monitorování sopek používají i satelity. Ty umožňují velmi snadno sledovat velké plochy. Měří se šíření sopečného popela (jako v případě erupce Eyjafjallajökull v roce 2010), a dále pak emise SO2.

Další metody výzkumu, které využívá vulkanologie, jsou geofyzikální metody (elektrické, gravitační a magnetické měření). Nebo také sledování kolísání a náhlé změny v odporu, gravitační anomálie nebo magnetické anomálie. Všechny toto změny mohou indikovat vznik vulkanické aktivity.

Vulkanická činnost je způsobena výstupem roztaveného magmatu na zemský povrch. Každý vulkán se obvykle skládá z magmatického rezervoáru, který se nachází pod sopkou a představuje zásobárnu magmatu. vystupuje přívodnými komíny a vylévá se přes hlavní nebo vedlejší krátery na povrch, kde se nazývá Charakter sopečných erupcí je ovlivněný složením magmatu a může být více, nebo méně explozivní. Doprovodné znaky erupce jsou emise plynů, páry, popela, dále pak zemětřesení a sopečná mračna.

Sopky a sopečná činnost ve světě.