Pyroklastický proud

Pyroklastický proud označovaný také jako žhavé mračno je často se vyskytující projev explozivních sopečných erupcí.

Jde o rychle pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, jejíž teplota dosahuje od 100 do 1100 °C. V důsledku své větší hustoty než vzduch se pohybuje (podobně jako lavina) po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (100–700 km/h).
Těmito vlastnostmi je jednou z nejnebezpečnějších a nejvíce devastujících forem vulkanismu. Od roku 1500 mají společně s pyroklastickými přívaly na svědomí okolo 91 tisíc životů (33% z celkového počtu potvrzených sopečné činnosti), což je nejvíc ze všech sopečných jevů. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního magmatu.

U velmi silných či freatomagmatických erupcích, bohatých na plyn, může vznikat pyroklastický příval, nebo pyroklastycká vlna, která je ještě nebezpečnější než

Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:

►Gravitační kolaps nestabilního sopečného dómu či lávové jehly.

►Sesuv části sopky a následná laterální erupce.

►Gravitační kolaps erupčního sloupce pří erupci pliniovského typu: během takové erupce je sopečný materiál konvenčním prouděním vyvrhován desítky kilometrů do atmosféry v podobě erupčního sloupce. Pokud je proudění narušeno, dochází k jeho kolapsu a materiál následně „steče“ po svazích v podobě pyroklastických proudů.

►Gravitační kolaps erupčního sloupce při erupci vulkánského typu: vulkán vyvrhuje velké množství materiálu, jehož hustota je mnohem větší než okolního vzduchu.

►„Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.